Pornografie [Problém nebo ne?]

Do nedávna byla sexualita, masturbace a pornografie tabu, o kterém se moc nemluvilo. Není divu. Jedná se o něco intimního a soukromého. S příchodem internetu se však hodně změnilo. Dnes se už o těchto tématech otevřeně bavíme na základních školách.. někdy možná až příliš brzo.

Koukáme na pornografii všichni?

Pokud byste dnes hledali 15ti letého teenagera, který nenavštívil stránky s tímto obsahem, hledali byste marně. Průměrný věk, kdy se kluci začnou zajímat o porno je 12 let1. Dovolím si tušit, že v současnosti na středních školách má s pornem zkušenosti 99% kluků a tím myslím, že jej pravidelně sledují, nebo sledovali. Holky jsou na rozdíl od kluků méně vizuální, a tedy pornografii tolik nepotřebují. Přesto se odhaduje, že ho příležitostně sleduje až 88% dívek. Třicet pět procent internetu tvoří pornografie2 a každé čtvrté vyhledávání na googlu se nějak týká tohoto tématu. Ano, musíme uznat, že se jedná o něco velkého. 

Dopamin?!

Pojďme se na chvíli podívat do našeho mozku. Látka odpovědná za pocit vzrušení a štěstí se jmenuje DOPAMIN. Je to vlastně odměna od mozku za to, že plníme nějakou důležitou životní funkci, například že jíme, nebo se rozmnožujeme. Pokud by nás mozek neodměňoval při sexu pocitem štěstí a vzrušení, neměli bychom důvod ho provozovat. Hladina dopaminu v mozku reaguje na vnější podněty.

Od vanilla po hardcore

Čím více vzrušujících podnětů kolem sebe máme, tím silnější je pocit štěstí.. Pokud však zvyšujeme hladinu dopaminu dlouhodobě, postupně si na to buňky začínají zvykat. Říká se tomu adaptace. Výsledkem je, že k dosažení stejného pocitu štěstí, potřebujeme více podnětů. A teď prakticky? Když se například kluk dívá na porno, zaplavuje svůj mozek dopaminem. Pokud v tom pokračuje dlouhodobě, (není divu, je to příjemné) jeho buňky si na to začnou zvykat a časem z toho nebude mít tak velké potěšení. Bude potřebovat více podnětů. Ve 12 letech ho vzrušoval obyčejný obrázek, dnes už potřebuje hardcore porno.

Proč ta závislost?

Pokud byste chtěli, můžete se na porno dívat navěky (je ho opravdu hodně). Mozek bude fascinován novými podněty a bude vás bombardovat dopaminem. Nové tváře, nové těla, nové pozice… Co z toho plyne? Vaše buňky budou pořád méně citlivé na dopamin a obyčejné drobnosti vám nebudou přinášet tolik radosti, protože budete zvyklí na vyšší „dávky“. V pozdějším vztahu můžete začít trpět nedostatkem vzrušení z partnerky, často to končí návratem k pornografii. Pokud si myslíte, že je to přehnané, stačí se podívat do Číny, kde spousta mladých mužů nemá vztah, ale vystačí si sami se sebou. Je to pohodlnější a nestojí to úsilí. Stejně tak u nás přibývá mužů závislých na porně.. a to nám ještě nevyrostla dnešní „teen“ generace, která na pornu vyrůstá.

Motivace a porno?

Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že dopamin je rovněž odpovědný za motivaci. Přirozeně je tělo nastavené tak, že po zdolání nějakého úkolu přijde pocit radosti. Tím se tělo pojistí, že budete pokračovat v plnění úkolů, práci na sobě a zdokonalování se. Pokud však vaše buňky jsou zvyklé na vyšší dávky dopaminu, nebude vám stačit radost ze zdolání nějakého úkolu.. A tím pádem se může stát, že nebudete mít motivaci pracovat na sobě, nebo na nějakém úkolu. Škola nám moc dopaminu nedává. Dobrá známka není dostatečný stimul ani pro člověka, který se na porno nedívá. A tím víc, pokud jsme zvyklí na vyšší dávky. 

Je to však pochopitelné. Nikdy nebylo sexuální vzrušení tak přístupné. A každý z nás touží po příjemném pocitu a štěstí. Je však důležitý balanc. Nechci vám radit, nebo říkat co je dobře a co ne. Hledejte co je pro vás to nejlepší. Přeji každému z vás naplněný život plný radosti a zdravých vztahů. 🙂

Jakub Slamka

Zdroje

1 Philip Zmibardo, Odpojený muž
2 Lidovky.cz


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *