Václav Aulický [rozhovor]

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 0078_Web.jpg.

Významný český architekt a vysokoškolský pedagog, který začátkem března oslavil svých 75 let. Podílel se na realizaci mnoha významných, ale také nedoceněných staveb, nesoucích převážně prvky brutalismu a hi-techu . Z jeho portfolia realizací můžeme vybrat Žižkovský televizní vysílač, či Transgas, který v blízké době ustoupí novému developerskému projektu.

Významný český architekt a vysokoškolský pedagog, který začátkem března oslavil svých 75 let. Podílel se na realizaci mnoha významných, ale také nedoceněných staveb, nesoucích převážně prvky brutalismu a hi-techu . Z jeho portfolia realizací můžeme vybrat Žižkovský televizní vysílač, či Transgas, který v blízké době ustoupí novému developerskému projektu.

Jak vzpomínáte na své mládí, na období kolem 18 let? Co byl Váš cíl a co jste chtěl studovat?

Jsem generace, která nemohla mít gymnázium, protože byly zrušený. Takže jsem měl vystudovanou jedenáctiletku a maturoval jsem v době, kdy mi ještě osmnáct let nebylo. Legrační je, že jsem ještě měsíc před maturitou chtěl pájet rádia v Tesle Hloubětín. Byl jsem technicky založený člověk, z čehož možná trochu vyplývá ta hi-tech. Vyrobil jsem si například bateriový rádio, které nikdo neměl. Hrál jsem v kapele, prostě všechno možný jsem dělal. Žádný vyhraněný cíl jsem neměl.

Co Vás vedlo k architektuře?

Jsou rodiny, kde se profese dědí. U nás nic takového nebylo. Váhal jsem kam jít, kam se přihlásit. Rád jsem kreslil, čehož si byla moje maminka vědomá a tak mi poradila: ,,Baví tě kreslení, tak zkus jít na architekturu”. Tak jsem se tedy přihlásil, byl jsem přijat a začal studovat. Pravda je, že jsme údajně podle maminky měli v rodině malíře, takže tam možná něco zasutého bylo.

Spousta Vašich staveb nese prvky hi-techu. Čím Vás okouzlil právě hi-tech?

Člověk dělá spoustu věcí spontánně. V dané době to dělá tak, „jak mu to narostlo“, neříká si „udělám to ve stylu tom či tom“. Jsem kutil, dokonce

vyučený zedník, umím si ušít boty, opravit si starý kolo, prostě všechno možný včetně těch rádií a jsem obrovský fanda do kosmonautiky. Věnuji se i odborné literatuře z hlediska kosmologie a celá škála těchto zájmů se odráží v tom, jak inklinuji k architektuře. Absolutně nejčistější architektura hi – tech je současná ISS na oběžný dráze.

Hi-tech architektura není jenom ta “tvář”, tedy že konstrukční a technologické prvky jsou základem jejího výrazu, ale i technika jako taková. Proto jsem nutil své studenty při návrzích staveb použít větrné elektrárny, aby měli na střeše fotovoltaiku a další fígle, které přinesla kosmonautika.

Není asi od věci říct, že jsem se znal s Kaplickým. Byl ze Střešovic, stejně jako já. Po revoluci jsem za ním byl dvakrát v Londýně, něco jsme spolu zkoušeli dělat. Pomáhal jsem mu s výstavami a podobně. Když se podíváte na staré věci od Kaplického, tak je to třeba chata u jezera, jako lunární modul. Málo se tady ví, že Kaplický zakládal Future systems s Davidem Nixonem, který dnes vede architektonický tým v NASA, kde se významným způsobem podílel na rešení ISS. Ta ISS je vrchol hi-tech architektury, protože tam jsou přeci lidé, ne? Žije tam třeba pět lidí po dobu jednoho roku. Cvičí tam, jedí tam, pracují tam a jsou v prostředí absolutně nepřátelským. Tohle všechno musí hi-tech architektura umět.

Čili podle mě není jen to, že vidím barák a vidím na něm hezkou konstrukci, ale podstatné je, jak je ustrojený uvnitř, s čím ten dům pracuje. Dál je to banalita. O Kaplickém se ví, že udělal kriketovou tribunu, ale nemluví se o tom, že 90% portfolia Future systemu jsou výzkumné futurologické energeticky úsporné projekty. To vše v sobě má hi-tech architektura. Není to jen povrchní záležitost.

Co je Váš nejlepší zdroj inspirace, když hledáte myšlenku na projekt, nebo návrh?

Pokud budu mluvit o inspiraci, tak z mého hlediska není prvotní. Když se dostanu k zakázce, nezačínám půdorysem. Vycházím z určitých představ, co by ten dům měl umět a tomu přizpůsobím půdorys. Například u Žižkovské věže jsem chtěl kabiny osadit hliníkovou fasádou, což je běžný pro tyto kabiny a nic jiného mě nenapadlo.

Jednoho dne, když jsem přišel do Vítkovických železáren na kontrolní den, překvapilo mě, co vše tam dokázali vyrobit. Dělali tam válce, koule, půlkoule, o průměru třeba 3 metry. Napadlo mě, že bych z toho mohl udělat ty kabiny, tak mi poslali celý jejich sortiment. Takže jsme ty kabiny skutečně vyskládali ze čtvrtkoulí, půlkoulí, válců, kuželů, ze sortimentu, který vyráběli. Kdybych tam tenkrát nezašel a o tuhle věc se nezajímal, tak mě to v životě nenapadlo. A to je právě to, co mám rád. Když mám kolem sebe lidi, kteří s se mnou spolupracují. A to je ta inspirace, téměř větší než nějaká „ze vzduchu“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *