4 tváře architektury :: Josef Gočár

Kubismus

Svérázný způsob abstraktní tvorby, při němž umělci vzali frázi “podívat se na věc z jiného úhlu” doslova. Řekněme, že formou koláže do sebe pasovali věci i se vzájemnými vztahy z různých pohledů. Skutečnost byla zobrazována reálněji než kdy předtím jen skrze způsoby, které realitu příliš nenapodobovaly. Vše bylo o spojených úsečkách, někdy třech – trojúhelníky a jehlany, ale častěji o čtyřech – čtverce a obdélníky.

Kubismus, obecně jako každý směr, si prošel různými podobami, ať už méně či více abstraktními. Projevil se v malířství, sochařství, architektuře, designu křesílek či hrnečků. Ale jediné, do čeho se nepropsal, byla literatura.

Josef Gočár byl ve svých “kubistických” letech velmi plodný. Jako první by vám před očima měl vyvstat Dům U Černé Matky Boží, bývalý obchoďák s kavárnou, texilkou, kancly a bytovou výstavbou. Při schvalování se magistrátu nezdálo, že úplně zapadá do historické zástavby, na což Gočár reagoval a dodal ještě více kubistické prvky. To aby se neřeklo. Krom hran a ploch dodal do budovy i křivku v podobě úchvatného schodiště. V roce 1912 se podílel na založení Pražských uměleckých dílen. S tím souvisí část nábytku v objektu, kterou sám navrhl., to jsou ty křesílka, pohovky, stoly, hrnečky a cukřenky.

Rondokubismus

V první polovině 20. let nám odnož kubismu trochu „vyměkla“ a sprintovala pryč od jehlancového kubismu. Trochu nám ožila, díky barevnější náladě – červená, bílá, žlutá a hlavně jejich kombinace. Vedlejším efektem měl být projev určitých vlasteneckých idejí a samozřejmě snaha o snadnější pochopení. Typická je plasticita a určitá míra zdobnosti skrze prostorová tělesa a jejich různé „odkrojky“.

Gočár v tomto duchu vytvořil Legiobanku. Úzká, a přesto hmotná fasáda vyniká silně profilovanými obloučkovými římsami. Mobiliář banky byl vyroben, stejně jako u domu Černé Matky Boží, podle návrhů Gočára. Ke stavbě si také přizval několik umělců.

Konstruktivismus

„Postavíme něco vysokého, strmého, nebo nakloněného a chce to hodně sítí prosklených ploch. Moc se nepatlat s přechody a barvami. Ale hlavně ať to vypadá, že to nespadne” Trochu troufalá definice tohoto stylu. Z naivního pohledu se může zdát, že pokud změníme poslední větu na “Ať to klidně spadne” dosáhneme v současnosti oblíbeného dekonstruktivismu.

V tomto směru se chceme pochlubit našimi rozmanitými prostředky, materiály (nejčastěji sklo, ocel, železobeton) a obecně technickými schopnostmi, zdůraznit vyspělost

Část tohoto směru si můžeme také spojit se SSSR. Návrhy se často ale neslučovaly ani s nejmenší představou o tom, jak to postavit. O určitou formu abstrakce jsme zde tedy stále neměli nouze.

Gočár se v této době blížil ke svému vrcholu urbanistického rozvoje Hradce Králové. Ze staveb můžeme vypíchnout budovu pro Ředitelství státních drah, Okresní a finanční úřad a několik staveb určených pro vzdělávání – Gymnázium, které s určitou mírou fantazie připomíná otevřenou knihu (přečtěte si více), nebo zemědělku, či mateřskou školu

V Praze můžeme také ze školní budovy zahlédnout kostel svatého Václava na Vršovicích, trojlodní kostel, který se zubatí podle svažitého terénu. Tuhle budovu ve stylu první republiky nemůžeme  hodnotit jako čistý konstruktivismus, ani funkcionalismus.

Manifestem konstruktivismu se stal Tatlinův návrh na věž III. internacionály, ten stavbu technicky vyšperkoval dvěma ocelovými spirálami 500 metrů vysokými ukrývajícími pohyblivá skleněná tělesa. Slovo návrh je namístě, jelikož tento utopický projekt ani nemohl dosáhnout realizace. Jednak pro mizernou technickou dokumentaci a možná také proto, že by se stavba zřítila.

Funkcionalismus

Geometricky čistý směr, kde jsme slovo “ozdoba” mohli považovat za zločin. Během období 20. let minulého století, kdy funkcionalismus zachvátil mimo jiné celé tehdejší Československo, vyšvihnul naše architekty a jejich díla na úplnou špičku Evropy. Funkcionalismus stavěl na sloupech, odvozoval z jejich využití volnější dispozici, prosklené průčelí a prostory pod budovou i na ní vyargumentoval pro zeleň. Podstatu tohoto významného směru vystihuje sousloví “forma následuje funkci”. A architektura se, jen tak mimochodem, brala spíše jako vědní obor, než umění.

Ironií je, že to prohlašoval jeden z nejvýraznějších estétů té doby – Adolf Loos, který nám ve spolupráci s Karlem Lhotou, do našeho pražského „Stověžova“ přispěl vilou pro Františka Müllera. Pro objekt je typická opravdu velkolepá rozehranost výškových úrovní podlaží.

Brněnská Vila Tugendhat – německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. V téhle třípodlažní vile nenajdete jedinou nosnou stěnu, ale 29 nosných ocelových pilířů ze snýtovaných profilů. Krom onyxové stěny, promyšlené dispozice a famozního autorského nábytku se může budova pochlubit nadčasovým technickým zázemím –  mechanismy umožňujícími zasunutí obrovských skleněných tabulí do podlahy

Pro Gočára stručně jmenujme zmíněný kostel sv. Václava a jemu podobný Sbor kněze Ambrože v Hradci, dále Pardubický Grandhotel či pomník na Olšanských hřbitovech.

Nesmím opomenout Jiřího Krohu, vedle jehož staveb jsem prakticky vyrůstal. V Mladé Boleslavi jeho jméno nese asi nejvýrazněji průmyslovka. Budovu nepojal čistě funkcionalisticky. Především do exteriéru budovy vnesl krom funkce i strukturu. Vytvořil pomyslné do všech stran vystupující bloky, které spojil v jeden komplex.

Avantgarda

Magické slovíčko, které provází skrze množství stylů z poslední doby, v období mezi modernou a postmodernou. Nese sebou také určitě myšlenkové názory – odmítání sociální nespravedlnosti. To znamená tedy radikalitu a fašismus, anarchismus, či komunismus. Jsme tedy hlavně v období 1. světové války. Tyhle směry byly tedy ovlivněny myšlenkami doby, Italský futurismus se z politických názorů v podstatě zrodil. Pak je tu tendence kolektivismu – sdružování do skupin (díky tomu vznikají školy jako Bauhaus, De Stijl, Devětsil). Podstatným rysem je experimentování a hledání nových obsahů a forem.

Tomáš Bajer [2.D]

 

Zdroje

Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla
:: Šefců Ondřej
:: Grada publishing XLS 2012
:: brožovaná, 256 str.
:: ISBN 9788024731209

Svět architektury
:: Jiří Hrůza
:: Aventinum :: 2004
:: EAN 9788071512240

Wikipedia.org

Archiweb.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *