Grafitti VS. Architektura

Graffiti každý zná a snad není potřeba jej nějak dlouze představovat. Pro připomenutí se jedná o druh výtvarného projevu, který je tvořený pomocí spreje či fixu, popřípadě leptáním a škrábáním. Stalo se jedním z hlavních pilířů kultury Hip Hopu. Pokud je graffiti obohaceno o další techniky a materiály, nazýváme jej street art.

Spousta z nás si pod pojmem graffiti představí zdi, vchody do budov i dopravní prostředky, které jsou zohyzděny nevkusnými a nic neříkajícími nápisy. Za těmito nápisy stojí většinou mladiství, kteří chtějí nějaký ten adrenalin, ale také se potřebují chlubit svým přátelům tím, co “krásného” namalovali. Samozřejmě, najdou se i místa, kde můžete graffiti legálně tvořit, ale buďme upřímní, tvůrci opravdu raději sáhnou po nějakém adrenalinu.

Pojďme se zaměřit na to, jak graffiti utváří pohled na architekturu. Všichni se shodneme na tom, že jednočaré čmáranice nejsou to pravé ořechové. Naopak krásně zpracovaný street art může místu dodat šťávu, což můžeme přímo ukázkově pozorovat v podchodu na Kačerově a dalších zastávkách PID. Zde se však jednalo o tvorbu objednanou přímo Ropidem a tak se nedá mluvit o vandalství. Další krásný příklad můžeme najít v moravském Hulíně, kde neznámý ,,vandal“ vyobrazil slavné osobnosti, po kterých jsou pojmenovány jednotlivé ulice. Například podobiznu F. Palackého najdeme na trafostanici nečekaně v Palackého ulici.  Styl graffiti se však nemusí využít jen ve 2D podobě. Australský architekt Zvi Belling ze studia ITN navrhl dům, jehož boční fasáda je tvořena nápisem HIVE, což je součást názvu The Hive Apartments. Tento dům je první z projektu Hip Hop Buildings, který, jak z názvu plyne, odkazuje svým designem na kulturu Hip Hopu.

Tvář graffiti bezesporu  ovlivňuje naši psychiku. Není tedy divu, že raději zavítáme k pestrobarevné zdi, než k počmáraným lavičkám. Nevzhledné nápisy dokáží vyvolat silné pocity, bohužel v tom záporném slova smyslu. Při hustém výskytu dokáží vyvolat pocity úzkosti, a tak se raději vzdálíme do klidné zóny. Daleko atraktivnější bývají čisté a zajímavé budovy, naopak ty počmárané nás spíše odradí. Je to veliká škoda, jelikož i dobrá architektura může být tímto přístupem znehodnocena. Toto není rada, jak se dívat na budovy a každý si svůj obrázek musí udělat sám. Je ale potřeba, aby se někteří z nás zamysleli nad tím, jestli bezhlavé sprejování má smysl a jestli je přínosem nejen pro autora, ale i pro celé jeho okolí.

Viktor Rychlík [2.D]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *