Restaurace Expo 58

Veřejnosti nepřístupno

Restaurace Expo 58

Bývalá restaurace Praha Expo 58 byla původně součástí úspěšného československého pavilonu na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Pavilon byl navržen v tzv. Bruselském stylu, který silně ovlivnil architekturu u nás. Autoři projektu byli František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Součástí projektu byl pavilon a restaurace, která je považována za architektonickou perlu a je jí věnován tento článek.

Fotografie interiéru kancelářské místnosti v suterénu budovy. Světlo je do místnosti přiváděno skrze skleněnou část stropu

Na výstavě v Bruselu, jíž se zúčastnilo 52 zemí, se stalo něco nečekaného. Československý pavilon vynikl na výstavě EXPO 58 jako nejoblíbenější expozice a získal hlavní cenu – Zlatou hvězdu a třináct dalších ocenění. Tento úspěch poté zajistil, aby se pavilon i restaurace přemístily do Prahy.
Budovy byly projektovány jako demontovatelné. Výstavní pavilon byl převezen a postaven na holešovickém výstavišti, kde ale v roce 1991 vyhořel. Restaurace byla přemístěna na kraj Letenských sadů.

Restauraci se v Praze ze začátku velice dařilo. V suterénu byla kuchyně, v přízemí česká, respektive plzeňská kuchyně II. cenové kategorie. V prvním patře se nacházela luxusní francouzská restaurace I. cenové kategorie. Na terase před pavilonem se nacházela lidová kavárna.

Podnik časem začal postupně chátrat, čemuž nepomohly ani postprivatizační spekulace, čímž přestala být budova využívána. Usadili se zde bezdomovci, čímž se z restaurace stala ruina.
Mezi lety 1997-2001 byla budova za přibližně 60 milionů korun opravena pod vedením architekta Jiřího Kripnera. Z původního interiéru se zachovalo pouze vřetenové schodiště s modrou mozaikou od Františka Volfa.

Točité schodiště v současném stavu

V suterénu bylo krátce před rekonstrukcí po kolena vody. Dnes zde najdete převážně Open space kanceláře. V přízemí má své místo recepce, za níž se nachází další kanceláře. První patro obývá vedení a PR oddělení reklamní agentury, která zde sídlí.
Pracuje zde přibližně 120 lidí a budova je pro veřejnost běžně nepřístupná.

Text a fotografie: Patrik Koukal [2.C]

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *